Zlomené srdce ........a noha..

3. února 2007 v 11:13 | Webmasterka(Ivča) |  psané příběhy
Ahojky,jmenuji se Alena a zasílám vám svůj příběh,který si myslim je alespoň trošičku zajimavý,ale smutný.Nerada na to vzpomínám.
Mám teď 14let a příběh se udál také v mých 14letech.

Domluvila jsem si s kámoškou,že si vyjdeme na bruslák.Chodí tam hodně kluků z našeho města a jsou strašně pěkní.Chtěly jsme se taky trochu pohnout,jelikož je pohyb u nás důležitý..:)
Je zima,tak nemůžeme moc chodit ven.
Markéta(moje kámoška) si vzala svou novou bundu,kterou jsem ji záviděla,protože se mi děsně líbila.
Věděla jsem že bude v té moderní bundě nepřehlédnutá..Zatím já jsem měla obyčejnej středmoderní černý kabát.Ale za to na kabátě vynikly moje blonďaté vlasy..:)To byla aspoň výhoda.
Bruslit docela umám,prostě tak průměrně,stejně jako Markéta.
Tak jsme šly bruslit a najednou jsem uviděla krásnýho kluka..Kdykoliv kolem nás projel,tak na mě mrkl a kouzelně se usmál.Já jsem mu úsměv něžně oplatila,hlavně aby si mě všiml a né mé kámošky,která už kolem sebe měa spoustu kamarádů,kteří o ni měli zájem.
Nakonec jsem se s Pavlem seznámila..Byl hrozně fajn a pak jsme spolu jezdili.Doufala jsem,že spolu budeme někdy chodit.Markéta si všimla že jsem nějak často v přítomnosti Pavla a přijela za mnou.
,,Co ty tady kroužíš jen s Pavlem?"Zeptala se mě.
,,No co:)"usmála jsem se.
,,Aha,takže..."
,,Ne,ne.."
,,Aha,super."odjela.Její vyjádření jsem nepochopila,jakoby byla ráda,že s Pavlem zatím nic nemám.:)
Ale ne,moje kámoška by mi to nikdy neudělala.
Nakonec jsme si dali s Pavlem závody..Samozřejmě že vyhrával,ale kolem mě najednou v protisměru projel nějaký kluk a srazil mě na zem.
Citíla jsem děsnou bolest v pravém lýtku a nemohla jsem nohou pohnout.
Pavel za mnou dojel:,,Je ti něco?"
,,Au,myslím že mám zlomenou nohu."odhadla jsem.
,,Zavoláme sanitku.Omlouvám se!"řekl kluk,který mě svrhl na led.
Pak mě odvezly do nemocnice a Markéta zatím domlouvala něco s Pavlem,vesele se bavily v sanitce,zatím co já ležím celá nervní na lehátku a hlavou se mi honí děsné myšlenky a představa noha v sádře.
Opravdu se skvěle bavili.Pavel se mezitím na mě ani nekoukl,ani když jsme vystupovali ze sanitky mi nepopřál hodně štěstí,prostě nic.Měl oči jenom pro Markétu.
Ale Markéta neregistrovala moje city k Pavlovi.
Celou dobu,co mě sádrovali jsem přemýšlela jak moc miluju Pavla.
Až jsem měla tu pitomou sádru na noze,odkulhala jsem k Markétě domů.Najednou otevřela a za ní stál Pavel.
Už jsem věděla.....
,,No ahoj..Co Pavel u tebe?"vykoktala jsem.
,,No chodíme spolu.Fatk super!"pošeptala mi do ucha jakoby netušila že.......
,,Aha.."začali se mi do očí hrnout slzy..
Pak jsem se koukla na Pavla a ten jen uhýbal pohledem a díval se na hodinky.
,,Sádra dobrý?"ptala se mě Markéta..
Já měla takovou zlost..Uplně děsnou,že jsme se nezmohla na odpověď a najednou mi ruka ulítla a liskla jsem Markétu,jak nejvíc to šlo.
Vyvalila na mě oči:,,Hrabe ti?"
,,Ty krávo!!Jsi nepoznala že miluji Pavla?Táhni!"
Markéta se ironicky usmála.:,,A to si myslíš že ti každýho kluka jen tak nechám?"
Začaly jsme se prostě hádat a Pavel už to nechtěl poslouchat:,,Dámy,nebudu vás rušit.A Markéto,je konec.Měj se..A ty Aleno..se měj tajky pěkně.."
A nakonec ho nemělažádná z nás!
Ale s Markétou jsem nepromluvila celou dobu..Až do teď...Což je měsíc...


Děkujeme Aleně za její příběh.Pokud i ty máš nějakou příhodu,nemusí se týkat jen lásky,ale čehokoliv!A zašli nám na email: ivus.brauns@seznam.cz budeme moc rády,ale příběh nemusí být podle pravdy,mužeš mít u svuj vlastní vymyšlený!!!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 STANDA STANDA | E-mail | 19. března 2007 v 7:48 | Reagovat

Ahojky.A japak dopadla tva nozicka?Dostala si podpatek pod sadru?NAPISES?604 825 113 nebo simpi78@seznam.cz DIK STANDA

2 EEvik EEvik | Web | 8. listopadu 2007 v 21:38 | Reagovat

to je taky drsne

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama